Tímto tématem byly popsány už v minulosti stohy papíru a v dnešní době jsou internetové stránky plné návodů, jak šetřit. Kdo o tom nepíše, jako by nebyl. Ano, dříve jsme nad takovým článkem pokývali hlavou, šetřit elektřinou je třeba, je to záslužné a přispívá to k ochraně životního prostředí. V dnešní době je to tak, že díky současným vysokým lichvou zavánějícím cenám, se pro většinu odběratelů elektřiny ze sítě šetření stalo prostou nutností. Liberalizace trhu s elektřinou a oddělení komodity od její distribuce bylo ve své době správným krokem proti monopolizaci a vedlo ke snížení ceny. Různými zásahy zvenčí ve snaze urychlit pokrok však trh zkolaboval a elektřina (a plyn) přestaly být zbožím a staly se strategickými surovinami. Pak musí nastoupit stát se svými opatřeními.

Typickým doporučením pro úsporu elektrické energie v domě je záměna stávajících světelných zdrojů typu žárovky a zářivky za světelné zdroje na bázi LED. V místnostech jen zřídka navštěvovaných a s velmi krátkou dobou svícení to není nezbytné. Osvětlení však v koláči spotřeby energie na provoz domu, to jest energie na vytápění, větrání a přípravu teplé vody představuje doslova pár procent. Podíl na celkové spotřebě dále poklesne, pokud do energetické spotřeby započteme ještě energetickou náročnost provozu domácnosti, to je vaření, chlazení potravin, úklid, audiovizuální technika, počítače a ostatní elektrické spotřebiče. Největší spotřebu má však vytápění, tam je třeba začít, elektřina ale není zdrojem tepla pro vytápění všude. U domů s velmi malou energetickou náročností, kde i při použití LED svítidel stoupne podíl osvětlení na celkové spotřebě energie, je možnost jít ještě dál v úsporách pomocí nastavování světelných scén podle právě probíhající činnosti v místnosti, změny intenzity osvětlení podle měnícího se podílu denního světla, nebo instalace pohybových čidel.

Dnes už nikomu nepřipadá zvláštní, že jsou v celém domě osazena svítidla s LED zdroji a tyto zdroje by se určitě prosadily i bez zákazu prodeje žárovek. Však také někteří lidé proti tomu protestovali a poukazovali na to, že ve skutečnosti nejsou úspory žádné nebo menší, protože teplem ze žárovek se dům vlastně vytápí a o to méně se spotřebuje tepla z vytápěcího zdroje. To je sice pravda, vytápění žárovkami je vlastně elektrický přímotop avšak existují podstatně levnější energonositele – třeba dřevo. Ani účinnost sdílení tepla do místnosti není optimální, to by musely být žárovky pod okny a nikoli v lustru pod stropem, kde si nadbytku tepla nevšimnu ani já, ani čidlo regulace vytápění. Podobná argumentace úplně padá i tehdy, pokud si chceme část elektrické energie vyrábět sami ve fotovoltaické elektrárně na střeše.  Čím bude spotřeba elektřiny nižší, tím menší a levnější bude elektrárna a zejména zařízení pro akumulaci elektřiny.

Podobné protiargumenty zaznívaly i při výměnách jiných spotřebičů za nové, úspornější. Například u ledniček. Stará lednička přece víc topí. To ano, ale zahřívá zejména tu zeď za sebou, která má o to větší tepelnou ztrátu. Pokud si nejsem jistý, jak velikou vlastně spotřebu má můj starý spotřebič, který hodlám vyměnit, mohu si ji změřit wattmetrem, který si koupím za pár stovek, nebo si jej půjčím. Podle výsledků se pak rozhodnu, zda se koupě vyplatí, či ještě nikoli. Nové spotřebiče mají už své energetické štítky. Pokud lednička svým stářím atakuje 20 let, moc bych nerozmýšlel a koupil novou.

Připomeňme si několik ze známých pravidel týkajících se úspor elektřiny v domácnosti. Základním poznatkem je, že veškerá spotřebovaná elektřina se nakonec přemění v teplo. Povrchová teplota spotřebiče zjištěná dotykem pak vypovídá o jeho účinnosti. Pokud nabíječka mobilu, kterou jsem zapomněl v zásuvce, má teplotu okolí, znamená to, že její spotřebu nemusím řešit. Některé přístroje, zejména skupina spotřební elektroniky, po vypnutí vypínače zůstávají stále pod proudem a zvlášť starší typy mají v tomto pohotovostním režimu nezanedbatelnou spotřebu. Pak je lépe je odpojit vytažením zásuvky a nic nezkazíme, pokud to uděláme i s těmi novými.

Malé přístroje mají menší spotřebu než velké. Pokud potřebuji jen základní informaci, nezapínám hned velký počítač nebo televizi, ale podívám se do telefonu.

Mezi přístroje s velkou spotřebou patří pračka se sušičkou. Základem je pečlivé prostudování návodu. Kratší prací programy nemusí mít nutně menší spotřebu energie, protože pračka nahrazuje nedostatek času intenzitou praní a tak je nakonec lepší standardní délka cyklu. Sušička pracující na principu tepelného čerpadla je sice dražší, ale má nižší spotřebu než sušička bez tepelného čerpadla.

Co dalšího kromě šetření lze udělat pro snížení spotřeby elektřiny ze sítě a tím plateb? Řešením je, vyrobit si ji sám. Elektřina jako jediný energonositel poskytuje možnost, že ji lze vyrábět doma relativně jednoduše pomocí solárního fotovoltaického systému.