Teplo spotřebováváme především pro vytápění, zdroj tepla pro vytápění je vlastně největší spotřebič v domácnosti. V rodinném standardním domě je podíl tepla pro vytápění na úrovni 2/3 z celkové spotřeby domácnosti. Tento podíl samozřejmě kolísá podle toho, jak kvalitní je obálka budovy a jak je domácnost provozována. U velkých bytových dobře zateplených domů bývá největším spotřebičem příprava teplé vody. Teplo pro vytápění se vyrábí buď přímo v domě spalováním nějakého energonositele, nebo je dům připojen na centrální zásobování teplem, nebo se vytápí elektřinou. Spalování probíhá v kotli, kde se může spalovat některý obnovitelný energonositel (palivo) - dřevo, štěpka, brikety, pelety, nebo fosilní palivo v tuhém, kapalném či plynném skupenství – uhlí, topný olej, propan, zemní plyn.

Z porovnání vytápění plynem s elektrickým přímotopem ze sítě vychází jako výhodnější plyn, neboť u elektřiny předchází dodávku její výroba v elektrárnách, které pracují s omezenou účinností. Jiná je situace, pokud použijeme elektřinu k pohonu tepelného čerpadla, které je schopno ke svému příkonu přidat ještě minimálně dva díly tepelné energie odebrané okolnímu prostředí – vzduchu, zemině, vodě a rázem se stane výhodnějším, než je vytápění plynem. A protože tepelné čerpadlo dodá do objektu více energie, než je jeho příkon, a to i včetně započtení účinnosti výroby elektřiny a protože hmoty jako venkovní vzduch nebo země mají schopnost svůj tepelný obsah regenerovat, můžeme jej oprávněně nazývat též obnovitelným zdrojem.

Cesty ke snižování energetické náročnosti domů jsou dvě základní: zlepšení kvality obálky budovy a zvýšení účinnosti technických zařízení pro vytápění, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení. Obálku budovy tvoří obvodové stěny, strop pod nevytápěnou půdou nebo střecha, podlaha nejnižšího vytápěného podlaží a výplně otvorů – okna a venkovní dveře. Kvalitou obálky budovy rozumíme zejména velikost součinitele prostupu tepla, který udává, kolik tepelné energie projde jedním metrem čtverečním konstrukce za jednotku času při jednotkovém rozdílu teplot mezi vnitřním a venkovním prostředím. Z definice součinitele prostupu tepla vyplývá, že čím nižší je to hodnota tím lépe. Budova se potom hodnotí podle průměrného součinitele prostupu tepla vypočteného jako vážený průměr ze všech konstrukcí obálky budovy. Snížení součinitele prostupu tepla konstrukcí v obálce budovy dosahujeme jejich zateplováním a u výplní otvorů jejich výměnou.

Pokud stav budovy dospěje do stádia, kdy je nutno opravit omítku nebo zhotovit novou, vyplatí se ji provést jako zateplenou. Kompletní zateplení obálky budovy sníží spotřebu energie na vytápění až o 80%. Na zateplení je možno získat podporu z programu Nová zelená úsporám ve výši až 50 % nákladů. Pokud bychom prováděli zateplení na více než 25 % plochy obálky budovy, vztahuje se na tyto úpravy vyhláška č. 264/2020 o energetické náročnosti zákona o hospodaření energií a splnění jejích požadavků musí být prokázáno průkazem energetické náročnosti budovy.

Typickým příkladem zvýšení účinnosti technického systému je výměna starého plynového kotle za kondenzační kotel. Popsanou úpravou lze získat v průměru až 20 % úspory plynu. Úspora může být menší, ale i větší, záleží na otopné soustavě. Ideální jsou nízkoteplotní soustavy, nejlépe podlahové vytápění, vyhovuje i radiátorový systém 55/45°C pro nové domy. Starší systémy bývají navrženy na teplotní spád topné vody 75/60°C a ty nejstarší na spád 90/70°C. Ty ale byly navrženy pro kotle na tuhá paliva, ve kterých se topilo přerušovaně a otopná soustava byla obvykle předimenzována až o 20%. Navíc to jsou teploty návrhové, které platí pro venkovní návrhovou teplotu obvykle -15 °C, která se vyskytne jen pár dní v roce. Důležité je aby se teplota vratné vody dostala pod rosný bod spalin, což je cca 55 °C. Z toho plyne, že takovou výměnou kotle se ušetří vždy.

Uvedené platí spíše pro domácnosti v rodinných domech, nebo pro společenství vlastníků. Domácnosti v nájmu nemají možnost měnit zdroje tepla a rozhodovat o zateplování. Ani obvyklá poučka o snížení vnitřní teploty o 1°C a úspoře 6% zde pokulhává a zavání trochu parazitováním na sousedech. Noční útlum zajistí nejspíš centrální regulace zdroje. Jediným snad důležitým pravidlem, které je třeba uplatnit, je způsob větrání: krátce a účinně otevřením oken.

Dalším oborem, který pracuje v domácnosti s teplem, je příprava jídel. Možné úspory zde mají další rozměr a to je práce se surovinami a jejich volba. Na rozdíl od vytápění a přípravy teplé vody, které mohou využívat všechny druhy zdrojů energie, v případě vaření to je pouze elektřina a plyn.